Slovník pojmů
Jednou z výhod společností je možná zastupitelnost jednatele. Využijete ji zejména u formálních jednání, schůzí a vykonávání různých právních úkonů.
Korporace je právnická osoba, která má z pohledu práva status osoby samostatné, má právní subjektivitu (tj. právní osobnost), ale ne klasickou svéprávnost. Tvoří ji osoby fyzické nebo statutární orgány, které za ni právně jednají a zastupují ji. Existují dva hlavní druhy korporací: obchodní společnosti a veřejnoprávní korporace.
Zákon o evidenci skutečných majitelů stanovuje povinnost podniků poskytovat informace o svých skutečných majitelích do centrálního registru.
Rejstříkový soud v Praze, obvykle označován jako Krajský soud v Praze, je instituce, jejíž pravomocí je mimo jiné zaznamenávat změny o společnostech ve veřejných rejstřících.
Právní subjektivita nebo také právní osobnost označuje schopnost účastnit se právních jednáních, vystupovat a jednat v řízení před soudem a být plnoprávným účastníkem právních vztahů.
Při vzniku právnické osoby dochází nejprve k jejímu založení, což se děje na základě zakladatelského právního jednání, zákona, rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo jiným způsobem dle právního předpisu.
Oznámení o nástupu do zaměstnání je dokument sloužící k potvrzení nového pracovního poměru zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Listina obsahuje základní identifikační údaje zaměstnance a zaměstnavatele a informace o aktuálním zdravotním pojištění.
Obchodní korporace je nezávislá právnická osoba, která má právní subjektivitu. Obvykle je vytvořena za účelem podnikání, správy vlastního majetku nebo investování (ale může mít i jiný neveřejný cíl). Mezi obchodní korporace se řadí všechny druhy obchodních společností, mj. veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a bytová družstva.
Kmenové listy patří mezi cenné papíry. Představují podíl na určité společnosti s ručením omezeným (s. r. o.). Aby mohla společnost kmenový list vydat, musí mít tuto skutečnost výslovně uvedenou ve své společenské smlouvě. Kmenový list je vždy vydáván k určitému podílu. Pokud je tedy v dané s. r. o. pouze jeden podíl vlastněný jedním společníkem, vydá společnost jeden kmenový list. Výhodou je jeho snadná převoditelnost na jinou osobu.
Odštěpný závod zahraniční právnické osoby je organizační jednotka podniku, jehož sídlo se nachází na území jiného státu. Tato jednotka je v obchodním rejstříku zapsaná pouze pod názvem zřizovatele s dodatkem „odštěpný závod“. Nemá vlastní právní subjektivitu – pouze vykonává právní úkony jménem svého zřizovatele (tj. zahraničního podniku).
Svěřenský fond (nesprávně také svěřenecký fond) je institut, který umožňuje jednotlivci (zakladateli) převést majetek do fondu spravovaného vybranou osobou – správcem. Cílem svěřenského fondu je spravovat tento majetek a nakládat s ním ve prospěch určené instituce nebo určené osoby. Ten, kdo má prospěch z majetku, který spravuje někdo jiný, se označuje jako obmyšlený nebo beneficient. Může jít například o členy rodiny zakladatele fondu nebo charitativní organizace.
Skutečný majitel je fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo ovládá právnickou osobu (nebo podíl na právnické osobě), má na ni vliv, určuje její uspořádání nebo z ní má pro sebe – přímo nebo zprostředkovaně – významné příjmy. Skutečný majitel nad sebou nemá nikoho dalšího, nikoho nadřazeného.
Nejvyšším orgánem akciové společnosti (a. s.) je tzv. valná hromada. Jde o shromáždění všech akcionářů, tedy vlastníků akcií dané společnosti. Svolání valné hromady probíhá pravidelně nebo mimořádně, vždy minimálně jednou za rok. Probírají se a řeší se na ní věci klíčové pro fungování společnosti (například volba členů představenstva, rozhodování o výplatě dividend, fúze nebo rozpuštění společnosti).
Zákon o veřejných rejstřících je obecně závazný právní předpis, který upravuje zřízení, fungování a správu veřejných rejstříků. Veřejné rejstříky jsou databáze, které shromažďují a uchovávají údaje o fyzických a právnických osobách.
Nejvyšším orgánem akciové společnosti je valná hromada. Valná hromada je schůze akcionářů, kterou jednatel společnosti musí svolat minimálně jednou ročně, nejdéle do šesti měsíců od posledního dne předešlého účetního období a při řešení závažných otázek. Během valné hromady mají akcionáři možnost vyjadřovat své názory a hlasovat o důležitých záležitostech společnosti.
