Právní subjektivita
Právní subjektivita nebo také právní osobnost označuje schopnost účastnit se právních jednáních, vystupovat a jednat v řízení před soudem a být plnoprávným účastníkem právních vztahů.
Právní subjektivita spojená s fyzickými osobami vzniká narozením osoby a zaniká její smrtí. Dále umožňuje fyzickým osobám disponovat se svými právy a povinnostmi v rámci právního systému. Fyzické osoby mají právo na život, svobodu, majetek, vzdělání a další práva chráněná právním systémem. Mohou být účastníky smluv. Zároveň je váže povinnost dodržování zákonů .
Do právnických osob spadají zejména organizace, společnosti, korporace, nadace či jiné právní entity. Právní subjektivita vzniká zpravidla jejich založením nebo registrací podle právních předpisů a zaniká ukončením. Právnické osoby mají svá vlastní práva a povinnosti, které jim umožňují vlastnit majetek, uzavírat smlouvy, podávat žaloby a být samy žalovány.
Právní subjektivitu lze rozdělit na aktivní, tedy způsobilost k právním úkonům, způsobilost nabývat práv nebo se zavazovat, vlastním jednáním konat právní následky.
Oproti tomu právní subjektivita pasivní vede na základě práv a povinností k dodržování právního řádu. V případě nedodržení schopnosti nést právní povinnosti mohou být jednotlivci či společnosti žalováni nebo stíháni v mezích právního systému.
Právní subjektivita spojená s fyzickými osobami vzniká narozením osoby a zaniká její smrtí. Dále umožňuje fyzickým osobám disponovat se svými právy a povinnostmi v rámci právního systému. Fyzické osoby mají právo na život, svobodu, majetek, vzdělání a další práva chráněná právním systémem. Mohou být účastníky smluv. Zároveň je váže povinnost dodržování zákonů .
Do právnických osob spadají zejména organizace, společnosti, korporace, nadace či jiné právní entity. Právní subjektivita vzniká zpravidla jejich založením nebo registrací podle právních předpisů a zaniká ukončením. Právnické osoby mají svá vlastní práva a povinnosti, které jim umožňují vlastnit majetek, uzavírat smlouvy, podávat žaloby a být samy žalovány.
Právní subjektivitu lze rozdělit na aktivní, tedy způsobilost k právním úkonům, způsobilost nabývat práv nebo se zavazovat, vlastním jednáním konat právní následky.
Oproti tomu právní subjektivita pasivní vede na základě práv a povinností k dodržování právního řádu. V případě nedodržení schopnosti nést právní povinnosti mohou být jednotlivci či společnosti žalováni nebo stíháni v mezích právního systému.
